Spiderman

Navštívil nás Spiderman.

Volleyball.cz Kladno - Mistr Kooperativa Extraligy sezóny 2009/10

Myslím že video nepotřebuje další komentář :-)

Na Korfu jsme si to užili

Právě začalo venku přituhovat, a tak je třeba připomenout si čas kdy jsme se pařili na Korfu. Z fotek z dovolené je vidět, že Štěpán s Matýskem si to na mořské pláži poměrně dost užívali.

s odkazem na: Webová alba aplikace Picasa – Jitka – Korfu_09 (zobrazit ve WikiKomentářích Google)

Něma na hrad - aneb útočící libero

Začala extraliga 2009/2010 a v Benátkách se zrodil nový útočník. Dlouhodobé libero týmu začalo sezónu na smeči a po dvou úvodních zápasech má Něma (Vladimír Němeček) na kontě 23 bodů a vévodí tak statistice nejlépe bodujících hráčů Benátek nad Jizerou. Tak Němo, ať ti to vydrží.

s odkazem na: ČVS (zobrazit ve WikiKomentářích Google)

Wiky komentáře na webu ČVS

Tak wiki komentáře se mi velmi líbí, dávají totiž poměrně slušnou šanci diskutovat i nad stránkami které to standartně neumožňují, což je právě příklad webu ČVS. Pokud by se to trošku rozšířilo tak by to nemuselo být vůbec špatný. S trochou xml by asi neměl být problém zveřejňovat komentáře k různým webům na osobních stránkách. Tak co měl by mít web ČVS u každého článku diskusi. Já myslím že jo.

s odkazem na: ČVS (zobrazit ve WikiKomentářích Google)

Šumava - dovolená na chatě v Děpolticích

Je evidentní, že mám poněkud skluz v publikování na tomto blogu. Přesto se chci ještě vrátit do období prázdnin, kdy jsme strávili týden dovolené na šumavské chatě v Děpolticích.

Klid na Šumavě

Místo pobytu nebylo sice v samém centru Šumavy, ale zato tam byl svatý klid. Zahrada s dostatečně prostorným udržovaným trávníkem byla ideální pro dovádění dětí a dokonce i lezoucí Štěpánek si travičku užíval. Více o chatě Děpoltice.

Největší atrakcí se po první procházce stal mladý divočák v domácím ošetřování v nedaleké hospůdce.

Honba za vážkou

Po dvou dnech jsem si všiml, že u jezírka na zahradě chaty se pravidelně proletuje vážka. Hned jsem si vzpoměl na Dana Bártu a jeho fotky vážek a řekl si, že by nebylo špatné nějákou tu fotografii pořídit. Nakonec jsem vážku ulovil, ale fotit tohodle neposedného tvora je fakt na infarkt.

Shodu náhod se mi do cesty připretlo i saranče, které se na rozdíl od vážky s rozvahou a klidem čekalo než si laskavě zaostřím a přídím snímeček.

Na kole jsme si mákli

Výjezdy na kolech s Štěpánkem v cruiseru a Máťou v sedačce byly v zvlněném šumavském terénu poněkud náročnější než vyjížďka po Třeboňsku, ale všichni jsme to ve zdraví přežili. Celkově to bylo na Šumavě fajn a moc jsme si tu letní dovolenou na Šumavě užili.

Hotel Belvedere Bulharsko Primorsko

Tak v Bulharsku na dovolené bylo celkem fine. Hotel Belveder je čistě českou záležitostí. Což bylo oproti jiným dovoleným poněkud nezvyklé. Jako obvykle jsme zájezd kupovali jako Last Minute, tentokrát u cestovní kanceláře Alexandria.

Fotogrfie z dovolené.

Podstatné ale bylo, že součástí byl pěkný bazének pro děti i dětské hřiště, takže měl Máťa dostatek prostoru se vyřádit. V hotelu bylo taky dost jiných dětí, takže se bylo ským se pošťuchovat.

Dětské all inclusive
Jednoznačně největší zážitek byla pro Máťu možnost využít dětského all inclusive. Dopolední koupání u hotelového bazénu obnášelo i dvě zmrzliky a minimálně jednu palačinku s marmeládou.

Bulharské palačinky
Palačinky byly vůbec nejčastější pochoutkou, kterou jsme si, za v Bulharsku příjemné ceny, dopřávali. Já si samozřejmně dávám s čokoládou. Na rozdíl od Máťy, který nikdy nezapomene poznamenat "s čokoládou já ne tu já plivu".

Moře a vlny
Moře bylo oproti loňské Ibize o dost bouřlivější. Celý pobyt foukal poměrně svižný větřík, který dělal z vedra snesitelnější záležitost. Na moři se to pak projevovalo poněkud rušnější hladinou.
Vyrazili jsme i na výlet loďí, která nás zavezla na opuštěnou pláž se spoustou mušlí. Byl to ale jediný den, kdy nebylo opravdu vedro, tak jsme koupali jen sporadicky.

Poslední den byla na pláži v Primorsku vyvěšná červená vlajka, což znamená zákaz koupání. Jen přímo před strážními místy záchranářů bylo možno dovádět v rozbouřeném moři. To jsme si s Jíťou celkem užili. Klukům se bouřící moře až tak nelíbilo.

Hotel Belveder dobrá volba pro rodiny s dětmi
Jediným nedostatkem se tak jevily poněkud menší hotelové pokoje. Štěpánkovým kočárkem se po pokoji projet nedalo. Máťa spal na rozkládacím křesle. Pro čtyřčlennou rodinku fakt dost těsno. Ale jinak to bylo v pohodě, jídlo ve formě švédských stolů bylo dobré a vždycky se dalo něco mňamózního vybrat. A v hotelovém baru dělali moc dobré koktejly, alkoholické i nealkoholické. A dokonce točili i Staropramen!

Dovolená u moře 2008

Tak trochu přemýšlíme kam letos vyrazíme s rodinou na dovolenou. Dnes začínám hledat a jediné co vím, je, že chceme k moři a někam, kde by měl Máťa nějákou zábavu. Což znamená určitě bazén a ideálně i nějáké dětské hřiště v blízkosti.

Zatím se mi pozdávají tyto možnosti:

Bulharsko

BLUE SKY
- menší hotýlek, poblíž aqvaparku, termín od 15.7.

Kotva
- dva bazény se skluzavkama pro děti, ale dost rušno, velkej hotel, dost zaplněná pláž, Exim Tour dítě zdarma, dobrá cena

Odessos - dětský klub, dětské hřiště, přístup do hotelu po schodech

Park Hotel Golden Bech - dětský bazén, dětský koutek

Vigo - děrský koutek, dětské hřiště i hlídání dětí

Alpina - Lozenec, Bulharsko - dětský bazén, dětský koutek, odlet 9.7.

Perla Beach

Takže nakonec odjíždíme opravdu do Bulharska do hotelu Belvedere v Primorsku s cestovní kanceláří Alexandria.

Rodinka

Nejen volejbalový bude tento blog. Doma mi pobíhá po bytě něco přes dva roky starý Matýsek a několikaměsíční Štěpánek se k němu určitě brzo připojí. Takže si myslím, že občas bude stát za to, zanechat zde nějakou tu stopu jejich rošťáctví.

Na fotografii je Jíťa s kůzlátkem z Ratibořické kozí farmy, kde žije i další volejbalista z naší rodiny brácha Matěj.

Můj volejbalový životopis

K volejbalu jsem se dostal v podstatě náhodou. Ve čtvrté třídě základky jsem se přihlásil na výběrové testy na sportovní volejbalovou školu v Čakovicích. Přijali mě a tak jsem z Proseka začal dojíždět do nedalekých Čakovic a seznamovat se s volejbalem.

První krůčky na volejbalové ZŠ

Školu tenkrát vedl p. Špaček, který vychovával dívky pro pražskou Rudou Hvězdu (dnešní Olymp Praha). Kluci hráli za Kompresory Praha a v tomto týmu jsem začínal i já.

Olymp Praha

Na konci žákovského věku se jsem dostal nabídku přejít do Rudé Hvězdy, znamenalo to další dojíždění, ale hlavně trénink pětkrát v týdnu. Také první výraznější kontakt s extraligovým celkem můžů, který ne zřídka trénoval či hrál bezpostředně po našich akcích.

Zůčastnil jsem se tehdy posledního federálního mistrovstí Československé republiky s týmem ve kterém působili z těch známějších např. Jan Jeslínek, Luděk Černoušek a Jumbo - Míla Javůrek.

Mé působení v Olympu mělo jedinou, ale zato dosti podstatnou kaňku, a to byla skutečnost, že jsem si moc nezahrál. Dva roky jsem to snášel, ale pak v prvním roce mezi juniory přišlo první zranění kontníku. V době rekonvalescence ve mě dozrálo přesvědčení, že bude lepší vrátit se zpět na Kompresory, které v tu dobu hráli první ligu juniorů.

Návrat na Kompresory

V Komprsorech jsem stihnul ještě závěr sezóny a snad i celku trochu pomohl k postupu do extraligy juniorů, kde jseme rok poté obsadily čtvrté místo. Pod vedením Franty Srbka tenkrát parta kluků z Proseka a okolí konkurovala mládežnickým centrům. V té době se myslím i formoval můj vztah k tomuto sportu. Prostě jsme tekrát všichni měli pocit, že jsme něco dokázali.

Fakulta tělesné výchovy a sportu - Trenérství volejbalu

S koncem studia na Střední Průmyslové škole strojní, kde jsme se naučil hlavně to, že strojařinu rozhodně dělat nechci, přišlo i rozhodování co dál. Volba byla jednoduchá - Fakulta tělesné výchovy a sportu - obor trenérství volejbalu. Díky bohu jsem udělal přijímačky a tak bylo o mém dalším působení rozhodnuto. Hned v prvním ročníku vznikla i moje přezdívka Čert, která je použita i v názvu tohoto blogu. Důvod byl jednoduchý, během prváku jsem měl dvakrát po sobě na noze kopyto (zranění kotníků) a když jsem k tomu byl trošku zarostlej, nebylo do toho čerta zas tak daleko. Když už jsem u těch přezdívek tak na Olympu mi většinou nikdo neřek jinak než Pasty.
Na fakultě jseme samozřejmě taky lecos odehráli a to především po turnajích ve smýšených družstvech. V celeku pod názvem Grupáč jseme s Márou Dlouhým a Láďou Němečkem taky pár turnajů vybojovali a přežili nejednu težkou kalbu.

Přechod do mužů a začátek trénování

S koncem juniorského věku jsem se jednu sezónu pokoušel prosadit v druholigovém týmu mužů, ale proti dospělým chlapům to bylo dost složitý. Po čase se naskytla příležitost a začal jsem trénovat přípravku, která byla těsně před rozpadem a byla kromě juniorů jediným mládežnickým celkem Kompresorů. A u toho trénování jsem vydržel dodnes.

Kunratičtí lvi

Zatím poslední volejbalovéu kapitolou mého života jsou Kunratičtí Lvi. Myšlenka založení tohoto celku se snad zrodila i na mé svatební hostině. S bývalými spoluhráči z Kompresorů jsem se přihlásily do čtvrté pražské třídy a každý rok postupovali o soutěž dál.

S příchodem rodiny jsme si ale musel udělat trošku víc času a tak vlastní hraní muselo ustoupit. I trénování jsem trochu omezil a trénuji už "jen třikrát" týdně.

Volejbalové publikování na webu

Na své 32 narozeniny jsem spustil web Český volejbal a snažím se tak i svým dílem přispět k popularizaci tohoto sportu.